Náklady spojené s provozem nemovitosti ve Španělsku

Jako majitel nemovitosti ve Španělsku hradíte každoročně daň z nemovitosti (IBI), jejíž výši stanovuje místní municipalita. Daň se vypočítává z katastrální hodnoty nemovitosti a její konkrétní výše se proto liší podle lokality a typu nemovitosti.

Pokud jste daňovým nerezidentem Španělska, vztahuje se na vás také daň z příjmu nerezidentů. U nemovitosti, kterou využíváte pouze pro vlastní potřebu a nepronajímáte ji, se daň počítá z tzv. imputovaného příjmu, který je stanoven na základě katastrální hodnoty nemovitosti. Pro daňové rezidenty České republiky, stejně jako dalších zemí EU, činí aktuální sazba daně 19 % z takto stanoveného základu.

Pokud nemovitost pronajímáte, příjem z pronájmu podléhá ve Španělsku zdanění. Pro daňové rezidenty zemí EU činí aktuální sazba 19 %, přičemž za stanovených podmínek lze zohlednit náklady související s pronájmem. Daňový režim turistického pronájmu se může lišit podle způsobu pronajímání a poskytovaných služeb.

U nemovitostí s vysokou hodnotou může vzniknout také povinnost platit daň z majetku (Impuesto sobre el Patrimonio). Pro nerezidenty obecně platí nezdanitelné minimum 700 000 EUR, konkrétní podmínky však mohou záviset také na autonomní oblasti, ve které se majetek nachází. U velmi vysokých majetků může být relevantní rovněž solidární daň z velkých majetků, která se vztahuje na čistý majetek přesahující 3 miliony EUR.

Nachází-li se nemovitost v rezidenčním komplexu nebo urbanizaci se společnými prostory, hradí majitel také komunitní poplatky (comunidad). Jejich výše závisí na rozsahu společných služeb a vybavení – například údržbě zahrad, bazénu, výtahů, ostraze nebo recepci.

K běžným provozním nákladům dále patří voda, elektřina, případně plyn, internet a pojištění nemovitosti. Výše těchto nákladů závisí na lokalitě, typu nemovitosti, způsobu jejího využívání a konkrétním rezidenčním komplexu.